Fotovoltika a napatie na bleskozvode

[jany+]

Minule som s kolegom bol pozriet na rodinnom dome bleskozvod. Chlapik mal na streche niekolko panelov a v suterene mal vyzbroj (baterky, menic, pratovky a spol ...).
Je to starsi cca 40-50 rocny 2-podlazny RD. Na dome boli 2 zvody. Problem je, ze ak sa rozpojila skusobna svorka, tak to triaslo. Namerali sme 180V, zvod voci zemnicu.
Na streche sme neboli, cize nevieme ako je to tam pospajane.
S fotovolt. nemam skusenosti, ale co som cital, ak nie je dostatocna vzdialenost S tak by sa mala cela konstrukcia na ktorej su polozene fotovol. panely pripojit k bleskozvodu.

Zatial neviem ako sa dostalo 180V do bleskozvodu. Nevsimol som si, ci to bolo DC, alebo AC napatie, lebo to meral kolega, ale neviem co by tam robilo AC.

[boraicho]

a 180V čo ? striedave či jednosmerne? ak striedave, tak to z panelov asi nebude .....

[jova]

Podle toho co píšeš, má ten dotyčný připojené rámy panelů na ten hromosvod. Je to běžný jev a to napětí se tam dostává z měniče. Správně by měly být všechny panely mezi sebou pospojené a mít pak samostatný svod. Samozřejmě se musí mezi tím domovním hromosvodem a těmi panely + svodem dodržet ta vzdálenost S. Montážní firmy na to pečou a buď panely samostatně neuzemní, nebo to připojí na ten původní hromosvod a pak se děje tohle. Stačí vypnout měnič, případně odpojit jen panely a hned budeš vědět, zda tomu tak je.

[jany+]

Ospravedlnujem sa, ale nie som odbornik na fotovoltiku.
Ale obecne, panely vyrabaju JS (SS) prud, ktory tecie do menica. Menic invertuje JS na striedavu zlozku, cize vyrobi kmitocet 50 HZ.
Zatial neberme do uvahy ziadne prepatove ochrany, akumulatory a spol ... ide cisto len o princip.
Ako sa z menica dostava prud s5 na panely a do bleskozvodu ?

[boraicho]

180V striedavych alebo jednosmerných? na akom rozsahu si to meral?

[jova]

Sešlo se tu několik podmínek:
1. MPPT regulátory, které mají vstup od panelů na vyšší napětí, např. 400V, nemívají tento vstup galvanicky oddělený od výstupu střídavého napětí 230V.
2. Měnič se v principu chová jako izolovaná soustava, aby se dal používat v rozvodech budov, musí se z něj udělat síť TN-C, nebo TN-S, tak, že se jedna jeho výstupní svorka spojí se zemí.
3. Díky tomu, a protože tam chybí ta izolace mezi vstupem a výstupem, se AC napětí výstupu, částečně přenáší proti zemi i na ten DC vstup MPPT.
4. Rám panelů je sice izolovaný od buněk a vodičů, ale dochází tu ke kapacitnímu přenosu tohoto napětí na rám a pak i k „jiskření“ mezi rámem a uzemněným hromosvodem. Napětí tam sice naměříš, dostaneš i slušný kopanec, ale když tam zapojíš vláknovou žárovku, už jí nerozsvítíš. To napětí se tam indukuje kapacitně a je relativně měkké.
Naštěstí, taky jsem už pár ran od toho mého měniče takto chytil

[jany+]

180V striedavych alebo jednosmerných? na akom rozsahu si to meral?

Neviem (pozri poslednu vetu v mojom prvom prispevku).

Sešlo se tu několik podmínek:
1. MPPT regulátory, které mají vstup od panelů na vyšší napětí, např. 400V, nemívají tento vstup galvanicky oddělený od výstupu střídavého napětí 230V.
2. Měnič se v principu chová jako izolovaná soustava, aby se dal používat v rozvodech budov, musí se z něj udělat síť TN-C, nebo TN-S, tak, že se jedna jeho výstupní svorka spojí se zemí.
3. Díky tomu, a protože tam chybí ta izolace mezi vstupem a výstupem, se AC napětí výstupu, částečně přenáší proti zemi i na ten DC vstup MPPT.
4. Rám panelů je sice izolovaný od buněk a vodičů, ale dochází tu ke kapacitnímu přenosu tohoto napětí na rám a pak i k „jiskření“ mezi rámem a uzemněným hromosvodem. Napětí tam sice naměříš, dostaneš i slušný kopanec, ale když tam zapojíš vláknovou žárovku, už jí nerozsvítíš. To napětí se tam indukuje kapacitně a je relativně měkké.
Naštěstí, taky jsem už pár ran od toho mého měniče takto chytil

Aha dik, takze uz je mi to jasnejsie